Architektura

V této kapitole nahlídneme do největších paláců na Krétě, kterými jsou Knóssos a Faistos.

Knóssos a orientace v paláci

Podle mytologie byla Kréta královstvím mocného Minóa a místem, kde se nacházel slavný labyrint, v němž byl uvězněn hrůzný Minótaurus, bytost s lidským tělem a býčí hlavou. Ostrov umístěný uprostřed Středozemního moře ovládal asi tisíc let okolní moře a byl střediskem obchodní i kulturní výměny mezi různými civilizacemi. Ostrov Kréta byl kolem roku 2500 př. n. l. zasažen migrační vlnou z Anatolie. Právě v té době začal na místě dnešního Knóssu vyrůstat i komplex staveb zahrnující obydlí, sklady a svatyně. Nejstarší archeologické nálezy na ostrově spadají do doby zvané raně mínójské období nebo také období předpalácové. Až počátkem středně mínójského období byly v Knóssu, Faistu a Mallii vybudovány první paláce. Znamenalo to začátek protopalácového období. Bohužel, tyto budovy byly zničeny kolem roku 1700 př. n. I. Jisté je jen to, že v jejich troskách byly nalezeny známky otřesů a požárů. Ostrov ale zaznamenal téměř hned poté nový ekonomický rozkvět a obnovené paláce byly větší a krásnější než dřív.

Existují doklady o významné směně s Egyptem, fungující už v odbobí IV. dynastie. Stále častěji se zde objevují styky s Řeckem, které přispěly k rozvoji mykénské kultury. V tomto období se rozvíjel Knóssos na úkor Faistu. V roce 1450 př. n. l. si Mykéňané podrobili mínójské království. Řada krétských paláců, mezi nimi i palác ve Faistu, byla zničena a navždy opuštěna. Knóssos přežil, udržel si svoji krásu a velkolepost, ale po roce 1400 př. n. I. nastal dramatický konec.

Knóssos, situovaný přibližně v polovině severního pobřeží ostrova Kréty, byl nejvýznamnějším krétským městem. Rozkládal se na návrší podél pravého břehu říčky Katsambas. Místo, kde se podle tradice tyčilo Minóovo město, určil roku 1878 Kréťan Minós Kalokairinos a vykopávky zde zahájila Francouzská archeologická škola v Athénách v roce

1891. Nejvýznamnější objevy byly ale dílem anglického archeologa Arthura Evanse, který se v roce 1900 ujal vykopávek.

Přístup k archeologickému komplexu je od západu. Vchází se přes široký dvůr s třemi prohlubněmi, které byly nejspíš šachty na obětní dary, nádrže nebo skladovací prostory. Západní vchod byl určitě slavnostním vstupem do paláce s charakteristickým centrálním sloupem. Komplex měl ovšem vchod z každé strany a obzvláště velkolepý byl vstup severní a jižní. Dvůr je ohraničen mohutnými průčelními zdmi, které jsou někdy považovány za obranné bašty. Když zahneme kolmo doprava, dojdeme k propylejím nacházejícím se proti velkému schodišti původně vedoucímu k ,,piano nobile". Od západního vchodu vede dlouhý průchod zvaný Procesní chodba, je zdobena rozměrnými freskami představujícími postavy, které přinášejí dary. Fresky, které se dnes nacházejí na místě, jsou jen domalby a kopie. Pravé malby můžeme najít v archeologickém muzeu v Heraklionu. Na západní straně velkého centrálního dvora stojí chrám tvořený několika prostorami a trůnní sál zdobený freskami. V něm je umístěn stolec se dvěma lavicemi po stranách zvaný Mínóův trůn. Stále ještě na západní straně je dvacet dva skladišť, která vedou do jižně orientované chodby. Ve skladištích byly pravděpodobně podél stěn rozmístěny velké nádoby na potraviny zvané pithy. Byly zapečetěny, aby co nejlépe chránily uložený obsah. Uprostřed skladišťové zóny jsou viditelné malé prostory, které byly zakryté kameny, zřejmě aby se ke zboží nedostali zloději. Je možné, že sloužily k uchování jiných výrobků než potravinářských. Ohromující velké schodiště, dnes z části přestavěné, vedlo dolů k soukromým komnatám. Podél východní strany dvora bývaly obytné prostory. Z vestibulu s balkonem a střešním okénkem se dostaneme ke královskému megaru neboli Síni dvojitých seker, nazvané podle znaku zobrazeného na stěnách. V blízkosti se nachází uzavřená místnost bez oken, považovaná za pokladnici. Dále pokračujeme do megary královny, které je vyzdobeno slavnými freskami delfínů a opatřeno koupelnou s předpokojem osvětleným dvěma okénky. V koupelně byly jako výjimečný objev nalezeny zbytky sedátka umístěného nad odtokovým kanálem. Na severovýchod od královské rezidence se rozkládají obslužné prostory, které by mohly být další skladiště, dílny nebo obchody. Ještě dále je rekonstruovaný sál označený jako Strážnice, nazvaným tak podle velké nádoby určené k rituálním koupelím. Na severní straně dvora se úzkou chodbou dostaneme do velké trojlodní prostory zvané Celnice. V severozápadním rohu se rozprostírá velký dvůr se schodištěm po obou stranách. Evans ho určil jako prostor pro divadelní představení, které bylo velmi podobné k paláci ve Faistu.