Tanec s býky

Ve výtvarném umění mínójské Kréty se často objevuje ztvárnění tzv. tance s býky. Mezi badateli ale panují jisté neshody ohledně toho, zda byl, nebo nebyl náboženským rituálem. Proto není jisté, zdali může být zvíře považováno za posvátné, nebo zda vůbec existoval kult býka.

Ve srovnání se španělskou tradicí na mínójské Krétě nebyl býk vyzýván červeným kusem látky, ale odvážnými sportovci, kteří skákali salta přes záda býků. Nejen že skok vyžadoval obrovskou sílu, rychlost, pružnost a perfektní techniku, ale také úzký vztah mezi sportovcem a zvířetem. Španělští akrobati spolu s některými učenci pochybují, že to bylo možné uskutečnit, ale v cirkusech po celém světě lidé provádí úžasné akrobatické kousky např. s koňmi nebo tygry, kteří by bez lidského výcviku nikdy hořlavou obručí neskočili. Mínójští býci byli zkroceni a vycvičeni již ve velmi raném věku, aby byli co nejvíce seznámeni s akrobatem, který prováděl tuhle neuvěřitelnou akci. Mínójci milovali hry a soutěže v tomto smyslu a právě "tanec s býky" uspokojil jejich chuť jak po sportu, tak i po podívané nejvíc. Dá se říct, že to pro ně byla velkolepá show, jako jsou v dnešní době cirkusy.

Je jisté, že se jednalo o minojské kultovní obřady, v jichž se účastnili býci, ale je nepravděpodobné, že býčí hry jsou spojeny s jakýmkoli jiným rituálem nebo s dnešními španělskými býčími zápasy, kdy konečným vítězstvím bylo zabít zvíře.

První zobrazení býčích skoků se datuje už od roku 2000 př. n. l., kdy vznikali nejstarší býci z hlíny. Zde jsou zobrazeny pouhým symbolickým významem a jsou špatně rozeznatelní, ale existuje mnoho nástěnných maleb v palácích. Nejslavnější je nepochybně freska z paláce Knóssos. Zde můžeme přesně vidět, jak skok probíhal. Akrobat stál k býkovi čelem, přeskočil jeho rohy a dopadl rukama na jeho hřbet. Jeho nohy pokračovaly v pohybu směrem k ocasu býka, přitom se stále držel rukama hřbetu. V konečné fázi přeskoku dopadl v ideálním případě nohama na zem. Na freskách se vyskytují i 3 osoby, což může znamenat, že lidé pracovali v týmu a tím si pomáhali. Jedna osoba stojí před býkem, drží ho za rohy a sklání mu hlavu, druhá postava je zachycena v letu a třetí stojí za býkem s rozpřáhnutýma rukama, aby artistu zachytila při dopadu na zem.

Není také jisté, kdo se tohoto rituálu zúčastnil. Zda akrobaté byli pouze muži nebo i ženy. Jedním z hlavních odlišujících znaků pohlaví je v krétském výtvarném umění barva pleti.

Podle tohoto rozlišení bychom mohli identifikovat hlavního akrobata na fresce z Knóssu jako muže a postavy stojící před a za býkem jako ženy.

Ať už je to fakt, nebo fikce, býčí hry zůstávají jako jedna z největších záhad Mínójců, které nám symbolizují triumf člověka nad vyššími přírodními silami.